Ze sportu se nesmí vytratit taková ta vnitřní radost
Nejen o sportu a přípravě na olympiádu v kanadském Vancouveru 2009, ale i o vánoční atmosféře jsme si povídali s naším nejúspěšnějším reprezentantem na krátké i dlouhé tratě.
- Lukáši, v loňské sezóně jste získal stříbrnou na mistrovství světa, s jakými ambicemi pojedete na blížící se zimní olympijské hry v Kanadě?
Jednoznačně mým cílem je v kanadském Vancouveru bojovat o olympijské medaile a i s tímto záměrem byla koncipována i příprava na nadcházející sezonu. - Budete k tomuto vrcholu sezóny nějak speciálně směřovat svou přípravu?
Ano. Samozřejmým vrcholem letošní zimní sezony jsou Olympijské hry ve Vancouveru a příprava je postavena se záměrem dosáhnout maximální formy právě v období konání OH, což znamená ve druhé polovině února 2010. Kvůli tomuto také vynechám některé lednové závody světového poháru a již tři týdny před olympiádou budu na závěrečné přípravě přímo v Kanadě, kde přibude i aklimatizace na časový posun. - Jak regenerujete svůj organismus? Přeci jen náročné tréninky a především pak samotná sezóna dost vyčerpávají.
Regenerace je stejně důležitá jako trénink. V letošní přípravě se snažím klást důraz zejména na kvalitní regeneraci, a to jak po fyzické stránce (např. masáž, sauna, strečink), tak i po té psychické, kdy je důležité „vypadnout“ z toho neustálého tréninkového drilu a tak trošku „vypnout“. - Zajezdíte si na běžkách a kole někdy jen tak pro radost? Nebo je to pro Vás spíše práce?
Myslím si, že zábava by to měla být především, i když to občas nejde. Je totiž třeba natrénovat velká kvanta kilometrů a hodin, a to často i za špatného počasí. Je to přeci jen vrcholový sport, ale pokud by se z toho sportování vytratila taková ta vnitřní radost, tak by to pak šlo od desíti k pěti. - Běh na lyžích patří spíše ke klasickým sportům. A což takhle nějaký adrenalinový sport?
Určitě se rád podívám na nějaké akčnější sporty a sám si třeba i rychleji sjedu na horském kole nějaký ten kopec a vychutnávám adrenalin. Pravidelně, i s ohledem na možné zranění, žádný takový sport neprovozuji. - A co nemoci? Je jistě velmi nepříjemné v průběhu závodní sezóny onemocnět. Co děláte pro to, abyste odolal?
Nemoc, zejména během závodní sezony je velký problém, loni jsem s nějakou virózou neustále bojoval, ale například předloni jsem měl problémy naprosto minimální a i o tom vrcholový sport je. Čekáte na sezonu, kdy budete celou zimu zdravý a v té sezóně si uděláte výborné výsledky. Všeobecně je známo, že čím máte větší sportovní formu, tak i tím jste náchylnější k nějakému onemocnění. Předcházet se tomu dá samozřejmě otužováním, pestrou stravou apod. - Dodržujete před závodem nějaké rituály, bez kterých byste na trať prostě nevyrazil?
Momentálně ne, ale asi budu muset něco vymyslet :-). - Doprovází Vás rodina na Vašich závodech nebo Vás sledují z domova prostřednictvím televize?
Naprostou většinu závodu světového poháru absolvuji sám bez doprovodu rodiny, na tradiční závody SP v Novém Městě na Moravě jsem vyrážel většinou s rodinou. - Kam jinak s rodinou nejraději jezdíte o chvílích volna/dovolené? Máte své oblíbené místo ať už v Česku, nebo v zahraničí?
Mně osobně se asi nejvíce líbí ve Skandinávii, konkrétně asi sever Finska. Na dovolenou s rodinou ale jezdíme standardně k moři, kde se, zejména děti, velmi vyřádí, i když i v Čechách je hodně krásných míst. - Dočetl jsem se, že jste studoval Vysokou školu báňskou v Mostě? Jak jste to stíhal dohromady s tréninky a rodinou?
Skloubit vše bylo náročné, ale podařilo se a letos v květnu jsem získal titul Bc. Nyní si na jeden rok od školy odpočinu a pak bych rád ještě dva roky pokračoval. - Se zimním obdobím jsou úzce spjaty Vánoce. Máte již dárky nakoupeny nebo je obstaráváte až na poslední chvíli?
Určitě dárky řeším spíše později. - Kde obvykle trávíte jako rodina Vánoce? A dodržujete některé vánoční zvyky tradice?
Na Vánoce jsme většinou doma na Božím Daru. - Dáváte si předsevzetí k Novému roku?
Občas ano.
Děkuji za rozhovor.
Martin Malý
tiskový mluvčí
Lukš Bauer
ÚvodLukáš BauerRozhovoryZe sportu se nesmí vytratit taková ta vnitřní radost
